Tanvald a rasové nepokoje: Hysterie, nebo reálná hrozba?

10.11.2011 10:58:46 | Autor: Aleš Vávra | Rubrika: Zprávy | Obce: Tanvald

V obavách, aby to v jejich městě nedopadlo podobně jako ve šluknovském výběžku, žijí v posledních měsících obyvatelé Tanvaldu. Pnutí mezi romskou částí populace a majoritními obyvateli města sílí. Zatím se ale nic vážnějšího nestalo. Mohou v Tanvaldu skutečně vzniknout rasové nepokoje, nebo jsou současné nálady ve společnosti spíše dozvukem nedávných událostí na Šluknovsku?

„Ještě se nic nestalo, ale co není, může být. Jedna událost může vyvolat vlnu dalších nepříjemností. Podhoubí na to v Tanvaldu zcela určitě je. Lidé začínají být ostražití, bojí se chodit večer ven," říká padesátiletý Petr, který v sedmitisícovém městě žije deset let. Podobnou situaci nepamatuje. S Romy zde nikdy větší problémy nebyly.

S tím souhlasí i čtyřiadvacetiletý Jaroslav, který bydlí v Tanvaldu od narození. „Byli tu vždycky, člověk je vídal ve městě nebo u „Titaniku", ale nikdy se nemusel bát. Za poslední rok se to změnilo. Romů přibylo, přistěhovali se nejen do města, ale i na sídliště."

Změna se nelíbí ani Evě Gáborové ze sdružení Roma Tanvald, které do města posílá terénní pracovníky. „Vzpomínám si, že před lety tady bydlely tři romské rodiny, teď jich je mnohem víc," poznamenala Gáborová.

Je to tak. V posledním období počet romských obyvatel Tanvaldu dramaticky vzrostl. Podle starosty Petra Poláka se do města přestěhovalo mnoho nových romských rodin ze Smržovky, Desné, ale i z odlehlejších koutů republiky.

Tanvaldu škodí byznys s pronájmem bytů

„Je tady vysoká nezaměstnanost, tudíž máme k dispozici hodně volných bytů, které nevlastní město, ale soukromé či právnické osoby. Ty byty nepotřebují, a tak se na nich snaží vydělat. Pronajmou je většinou romské rodině, které na ubytování přispěje stát," vysvětlil starosta.

Podle Miroslava Kotlára z Libereckého romského sdružení jsou Romové často rukojmími podnikatelů, kteří sociálně slabým pronajímají byty. „Na tyto typy podnikavců se zlobíme, protože oni využívají toho, že Romové nemají kde bydlet a sáhnou po jakémkoli bydlení. Tenhle byznys to všechno jen zhoršuje. Do Tanvaldu se stěhují další rodiny, což dopadá na starousedlíky a zvyšuje to napětí," řekl Našemu Jablonecku Kotlár.

Eva Gáborová ze sdružení Roma Tanvald zkusila ve městě sehnat normální byt a narazila. „Chtěla jsem vyzkoušet, zda někdo ubytuje Romku. Moje snaha byla marná," uvedla Gáborová, která mohla pronajímatelům prokázat svou trestní bezúhonnost i trvalé zaměstnání.

Všichni Romové končí v jednom pytli

Všichni Romové, i ti slušní, tedy končí ve stejném pytli s těmi, co dělají problémy. „Je to skutečně potíž, ukázat lidem, že chceme žít normálně. I my máme strach z nějakých nepokojů. Když vyjdu ven, cítím tu napjatou atmosféru," dodala Gáborová, jejíž sdružení funguje v Tanvaldu zhruba čtyři měsíce.

Slušné Romy, kteří nemají problémy se zákonem a poctivě pracují, nenávistná atmosféra zasahuje nejvíc. „Tuhle hysterii odnáší ti, kteří mají práci a kteří posílají své děti do školy. Ti špatní totiž sedí doma, čekají na dávky a s bílými se nestýkají. Nezačleňují se do společnosti," konstatoval Kotlár.

Liberecké romské sdružení i Roma Tanvald jezdí do rodin, snaží se vášně uklidňovat a úzce spolupracují i s městem. Roma Tanvald chystá koncert proti rasismu, na němž by mohli v blízké době vystoupit romské a české kapely na jednom pódiu.

Nové rodiny se neumí začlenit

Obavy místní takzvaně většinové společnosti jsou v Tanvaldu opravdu větší než dříve. „Bohužel to vnímá skoro každý, se známými se o tom často bavíme. Proti Romům nic nemáme, někteří se ale nechovají dobře. Na mou dceru nedávno sprostě pořvávala parta mladíků. Bojím se, aby se něco nestalo," řekla Našemu Jablonecku dvaatřicetiletá Tereza, jejíž jedenáctiletá dcera chodí do tanvaldské základní školy Masarykova.

O situaci v Tanvaldu hodně ví i sportovní redaktor Našeho Jablonecka Jan Žíla. Ve městě dlouho žil a dodnes tam jezdí k prarodičům trávit víkendy. „Mrzí mě, že to teď v Tanvaldě takhle vypadá. Noví Romové se špatně začleňují mezi zdejší obyvatele. Dřívější romské rodiny, které člověk ve městě potkával, s nikým problém neměly. Kamarád mi dokonce nedávno vyprávěl historku, kdy do trafiky ve Špičáku přišel malý romský kluk a ukradl tam časopis. Asi za deset minut byl klučina zpátky i s tátou, který mu hrozně nadával. Musel vrátit jak časopis, tak se omluvit a ještě dostal od svého táty pěkně za uši. Tohle byl případ rodiny, která ve městě bydlí už dlouho a není to pro ni jenom přestupní stanice," poodhalil jádro současného problému.

Facebook: Za bezpečné Tanvaldsko

O nespokojenosti se situací ve městě vypovídá také facebooková stránka Za bezpečné Tanvaldsko. Lidé tam přibližně od poloviny října sdělují své názory na věc. Výjimkou tu nejsou ani čistě rasistické a xenofobní myšlenky. „Nekončící příliv sociálně slabých. Minimální bezpečnost na ulicích našich měst. Plané sliby a žádné řešení," tak uvádějí stránku její autoři.

Velké množství příspěvků a diskutujících ukazuje, jak moc se nálady ve společnosti změnily po nedávných událostech v Rumburku, Varnsdorfu či Novém Boru. Autoři museli dokonce minulý týden diskutující umravňovat.

„Prosím všechny, aby opět trochu brzdili ve výrazech. Trošku se nám to tady zvrhává v protirómskou stránku. A i když Romové jsou problémem našeho města, nejsou problémem jediným a najdou se i slušní. Rád bych, kdyby slušní a rozumní Romové přispěli také. Bohužel ti, co zde jsou, pouze obviňují většinovou společnost a hledají chyby jinde než u svého etnika. A tudy cesta nevede," napsali na facebook.

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Firmy v regionu Tanvald

SATO Tanvald, spol. s r.o. ( Stavebnictví , Firmy ) | Další firmy

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.

Kraj zná výsledky ze čtvrtého měření hluku v okolí dolu Turów

Měření hluku, které na schválených lokalitách v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích provedl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, se uskutečnilo v období 15. až 22. září 2025, a to vždy v noční době od 22:00 do 6:00. Zároveň došlo k souběžnému měření v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou na technickém místě měření umístěném v Polsku, které bylo do monitoringu zařazeno z důvodu lepší identifikace hluku způsobeného provozem těžebních zařízení dolu Turów a jeho odlišení od dalších hluků z pozadí. „Z výsledků čtvrtého letošního měření, které jsou uvedeny bez započtení nejistoty měření (1,8 dB), vyplývá, že po vyloučení rušivých vlivů nedošlo v průběhu měření v dotčeném území k překračování mezní hodnoty pro celonoční hlukovou zátěž (40 dB). Průměrná hodnota akustického tlaku za uvedené měřící období byla na měřicím místě v obci Uhelná - 34,2 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 35,0 dB (v rámci třetího letošního měření byly zjištěny tyto hodnoty: v obci Uhelná - 40,6 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 37,4 dB a oproti předchozímu kolu tak došlo k výraznému snížení hlukové zátěže). V rámci čtvrtého letošního měření zároveň nedošlo k překročení hygienického limitu pro nejhlučnější hodinu L Aeq,1h."