Tanvald a rasové nepokoje: Hysterie, nebo reálná hrozba?

10.11.2011 10:58:46 | Autor: Aleš Vávra | Rubrika: Zprávy | Obce: Tanvald

V obavách, aby to v jejich městě nedopadlo podobně jako ve šluknovském výběžku, žijí v posledních měsících obyvatelé Tanvaldu. Pnutí mezi romskou částí populace a majoritními obyvateli města sílí. Zatím se ale nic vážnějšího nestalo. Mohou v Tanvaldu skutečně vzniknout rasové nepokoje, nebo jsou současné nálady ve společnosti spíše dozvukem nedávných událostí na Šluknovsku?

„Ještě se nic nestalo, ale co není, může být. Jedna událost může vyvolat vlnu dalších nepříjemností. Podhoubí na to v Tanvaldu zcela určitě je. Lidé začínají být ostražití, bojí se chodit večer ven," říká padesátiletý Petr, který v sedmitisícovém městě žije deset let. Podobnou situaci nepamatuje. S Romy zde nikdy větší problémy nebyly.

S tím souhlasí i čtyřiadvacetiletý Jaroslav, který bydlí v Tanvaldu od narození. „Byli tu vždycky, člověk je vídal ve městě nebo u „Titaniku", ale nikdy se nemusel bát. Za poslední rok se to změnilo. Romů přibylo, přistěhovali se nejen do města, ale i na sídliště."

Změna se nelíbí ani Evě Gáborové ze sdružení Roma Tanvald, které do města posílá terénní pracovníky. „Vzpomínám si, že před lety tady bydlely tři romské rodiny, teď jich je mnohem víc," poznamenala Gáborová.

Je to tak. V posledním období počet romských obyvatel Tanvaldu dramaticky vzrostl. Podle starosty Petra Poláka se do města přestěhovalo mnoho nových romských rodin ze Smržovky, Desné, ale i z odlehlejších koutů republiky.

Tanvaldu škodí byznys s pronájmem bytů

„Je tady vysoká nezaměstnanost, tudíž máme k dispozici hodně volných bytů, které nevlastní město, ale soukromé či právnické osoby. Ty byty nepotřebují, a tak se na nich snaží vydělat. Pronajmou je většinou romské rodině, které na ubytování přispěje stát," vysvětlil starosta.

Podle Miroslava Kotlára z Libereckého romského sdružení jsou Romové často rukojmími podnikatelů, kteří sociálně slabým pronajímají byty. „Na tyto typy podnikavců se zlobíme, protože oni využívají toho, že Romové nemají kde bydlet a sáhnou po jakémkoli bydlení. Tenhle byznys to všechno jen zhoršuje. Do Tanvaldu se stěhují další rodiny, což dopadá na starousedlíky a zvyšuje to napětí," řekl Našemu Jablonecku Kotlár.

Eva Gáborová ze sdružení Roma Tanvald zkusila ve městě sehnat normální byt a narazila. „Chtěla jsem vyzkoušet, zda někdo ubytuje Romku. Moje snaha byla marná," uvedla Gáborová, která mohla pronajímatelům prokázat svou trestní bezúhonnost i trvalé zaměstnání.

Všichni Romové končí v jednom pytli

Všichni Romové, i ti slušní, tedy končí ve stejném pytli s těmi, co dělají problémy. „Je to skutečně potíž, ukázat lidem, že chceme žít normálně. I my máme strach z nějakých nepokojů. Když vyjdu ven, cítím tu napjatou atmosféru," dodala Gáborová, jejíž sdružení funguje v Tanvaldu zhruba čtyři měsíce.

Slušné Romy, kteří nemají problémy se zákonem a poctivě pracují, nenávistná atmosféra zasahuje nejvíc. „Tuhle hysterii odnáší ti, kteří mají práci a kteří posílají své děti do školy. Ti špatní totiž sedí doma, čekají na dávky a s bílými se nestýkají. Nezačleňují se do společnosti," konstatoval Kotlár.

Liberecké romské sdružení i Roma Tanvald jezdí do rodin, snaží se vášně uklidňovat a úzce spolupracují i s městem. Roma Tanvald chystá koncert proti rasismu, na němž by mohli v blízké době vystoupit romské a české kapely na jednom pódiu.

Nové rodiny se neumí začlenit

Obavy místní takzvaně většinové společnosti jsou v Tanvaldu opravdu větší než dříve. „Bohužel to vnímá skoro každý, se známými se o tom často bavíme. Proti Romům nic nemáme, někteří se ale nechovají dobře. Na mou dceru nedávno sprostě pořvávala parta mladíků. Bojím se, aby se něco nestalo," řekla Našemu Jablonecku dvaatřicetiletá Tereza, jejíž jedenáctiletá dcera chodí do tanvaldské základní školy Masarykova.

O situaci v Tanvaldu hodně ví i sportovní redaktor Našeho Jablonecka Jan Žíla. Ve městě dlouho žil a dodnes tam jezdí k prarodičům trávit víkendy. „Mrzí mě, že to teď v Tanvaldě takhle vypadá. Noví Romové se špatně začleňují mezi zdejší obyvatele. Dřívější romské rodiny, které člověk ve městě potkával, s nikým problém neměly. Kamarád mi dokonce nedávno vyprávěl historku, kdy do trafiky ve Špičáku přišel malý romský kluk a ukradl tam časopis. Asi za deset minut byl klučina zpátky i s tátou, který mu hrozně nadával. Musel vrátit jak časopis, tak se omluvit a ještě dostal od svého táty pěkně za uši. Tohle byl případ rodiny, která ve městě bydlí už dlouho a není to pro ni jenom přestupní stanice," poodhalil jádro současného problému.

Facebook: Za bezpečné Tanvaldsko

O nespokojenosti se situací ve městě vypovídá také facebooková stránka Za bezpečné Tanvaldsko. Lidé tam přibližně od poloviny října sdělují své názory na věc. Výjimkou tu nejsou ani čistě rasistické a xenofobní myšlenky. „Nekončící příliv sociálně slabých. Minimální bezpečnost na ulicích našich měst. Plané sliby a žádné řešení," tak uvádějí stránku její autoři.

Velké množství příspěvků a diskutujících ukazuje, jak moc se nálady ve společnosti změnily po nedávných událostech v Rumburku, Varnsdorfu či Novém Boru. Autoři museli dokonce minulý týden diskutující umravňovat.

„Prosím všechny, aby opět trochu brzdili ve výrazech. Trošku se nám to tady zvrhává v protirómskou stránku. A i když Romové jsou problémem našeho města, nejsou problémem jediným a najdou se i slušní. Rád bych, kdyby slušní a rozumní Romové přispěli také. Bohužel ti, co zde jsou, pouze obviňují většinovou společnost a hledají chyby jinde než u svého etnika. A tudy cesta nevede," napsali na facebook.

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Firmy v regionu Tanvald

SATO Tanvald, spol. s r.o. ( Stavebnictví , Firmy ) | Další firmy

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Kraj hledá Památku roku pro letošek. Nominace přijímá do 30. dubna

Již jen několik dní je možné přihlásit se do devátého ročníku soutěže Památka roku 2023 Libereckého kraje; termín vyprší 30. dubna. Soutěž, jejímž cílem je upozornit na úspěšné obnovy kulturních památek a poukázat na ojedinělé stavby v našem regionu, vypisuje Liberecký kraj. „Skutečně velice stojíme o to, aby se nám hlásilo co nejvíce majitelů úspěšných obnov památek. Jejich obnovy jsou inspirací příkladem pro ostatní majitele," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovního ruchu Libereckého kraje. Předchozí článek

Jeden a půl milionem podpoří Liberecký kraj vědomostní soutěže žáků

Částkou 1 605 000 korun podpořil v letošní roce Liberecký kraj konání vědomostních olympiád žáků základních a středních škol. Okresní a krajská kola se konají již od začátku roku. Další finanční prostředky na soutěže ve výši 630.000 korun čerpá kraj ze státního rozpočtu. „Organizaci vědomostních soutěží zajišťuje na základě příspěvku zřizovatele ve výši 1 200 000 korun Střední škola a Mateřská škola Na Bojišti, Liberec. Jedná se o krajská a okresní kola vědomostních soutěží a klání ve středoškolské odborné činnosti. Na organizaci okresních kol mimo Liberec se podílejí příspěvkové organizace obcí. Jedná se například o domy dětí a mládeže či střediska volného času," uvedl Jiří Čeřovský, náměstek hejtmana pro resort školství, mládeže, tělovýchovy, sportu a zaměstnanosti.